Vyrobte si originální lustr: Jednoduchý návod krok za krokem

Potřebné nástroje a materiály

Pro výrobu vlastního originálního lustru budete potřebovat několik základních nástrojů a materiálů, které jsou nezbytné pro úspěšné dokončení celého projektu. Základem je kvalitní elektrická sada, která obsahuje objímku na žárovku, kabel s dostatečnou délkou, stropní koncovku a případně vypínač. Veškeré elektrické komponenty by měly být certifikované a bezpečné pro použití v domácnosti. K práci s elektrickými součástkami budete potřebovat šroubovák, kleště na odizolování kabelů a elektrikářskou pásku.

Pro konstrukci samotného těla lustru je nezbytný nosný materiál, který může být kovový, dřevěný nebo z kvalitního plastu, v závislosti na vašem designovém záměru. Pokud pracujete s kovem, budete potřebovat pilku na kov, pilník, vrtačku s různými velikostmi vrtáků a případně svářečku, pokud plánujete kovové části spojovat. Pro práci se dřevem jsou nepostradatelné pila, brusný papír různé hrubosti, vrtačka, šroubovák a kvalitní lepidlo na dřevo.

K dekorativním účelům se hodí barvy, laky nebo mořidla podle zvoleného materiálu. Pro kovové části je vhodná základní antikorozní barva a vrchní email, pro dřevěné komponenty můžete využít moření a následné lakování. Nezapomeňte na štětce různých velikostí, váleček nebo stříkací pistoli pro profesionálnější vzhled.

Stínidlo lustru může být vyrobeno z různých materiálů - textilie, skla, papíru nebo plastu. Pro textilní stínidlo budete potřebovat pevnou látku, nůžky na textil, jehlu a nit nebo šicí stroj, případně tavnou pistoli pro připevnění. Při práci se sklem je nutné mít speciální nástroje na řezání skla, ochranné rukavice a brýle.

Pro bezpečné zavěšení lustru jsou nezbytné kvalitní hmoždinky, šrouby a háky odpovídající nosnosti. K montáži budete potřebovat vodováhu pro zajištění rovného zavěšení, metr nebo pravítko pro přesné měření, tužku na značení a vrtačku s vrtákem do zdiva. Pro práci ve výšce je důležitý stabilní žebřík nebo štafle.

Mezi další užitečné pomůcky patří pracovní rukavice pro ochranu rukou, ochranné brýle při práci s nářadím, respirátor při broušení nebo lakování, a čisticí prostředky pro závěrečný úklid. Je vhodné mít připravené také různé spojovací materiály jako jsou šroubky, matice, podložky, stahovací pásky nebo drátky pro případné dodatečné úpravy a zpevnění konstrukce. Pro precizní práci se hodí mít po ruce také svěrák nebo pracovní stůl s možností upnutí materiálu.

Výběr vhodného stínidla a objímky

Při výrobě vlastního lustru je výběr správného stínidla a objímky naprosto klíčový pro celkový vzhled i funkčnost svítidla. Stínidlo není jen dekorativní prvek, ale především určuje, jak se bude světlo v prostoru rozptylovat. Pro domácí výrobu lustru můžeme volit mezi různými materiály stínidel, od klasického skla přes textil až po moderní plasty či kovové varianty. Textilní stínidla jsou oblíbená pro svou schopnost vytvářet měkké, příjemné světlo a jsou ideální do ložnic či obývacích pokojů. Skleněná stínidla naopak nabízejí větší variabilitu v designu a mohou být průsvitná, matná nebo barevná.

Při výběru objímky musíme zohlednit několik technických parametrů. Nejdůležitější je typ závitu pro žárovku (nejčastěji E27 nebo E14) a maximální povolený příkon. Pro moderní LED žárovky většinou postačí plastové objímky, ale pro výkonnější světelné zdroje je bezpečnější volit keramické nebo kovové provedení. Objímka musí být také vybavena odpovídající kabeláží s dostatečným průřezem vodičů.

Důležitým aspektem je také způsob uchycení stínidla k objímce. Existují různé systémy, například kroužkové úchyty, bajonetové systémy nebo šroubovací mechanismy. Pro domácí výrobu jsou nejjednodušší kroužkové systémy, které nevyžadují speciální nástroje ani zkušenosti. Při montáži je nutné zajistit, aby stínidlo bylo pevně uchyceno a nemohlo dojít k jeho uvolnění.

Velikost stínidla by měla odpovídat prostoru, kde bude lustr instalován. Do menších místností volíme kompaktnější stínidla, zatímco velké prostory si žádají výraznější kusy. Správný poměr mezi velikostí stínidla a místností je přibližně 1:10, což znamená, že průměr stínidla by měl být desetinou šířky místnosti.

Barva a materiál stínidla významně ovlivňují světelnou atmosféru v místnosti. Světlé materiály propouštějí více světla a jsou vhodné tam, kde potřebujeme dobré osvětlení. Tmavší odstíny naopak vytváří intimnější atmosféru. Při výběru materiálu musíme myslet také na údržbu - některá stínidla se snadno čistí, jiná vyžadují speciální péči.

Pro zajištění bezpečnosti je nezbytné zkontrolovat, zda vybrané stínidlo není příliš blízko žárovky, aby nedošlo k přehřátí. Minimální vzdálenost mezi žárovkou a stínidlem by měla být alespoň 3 centimetry u LED žárovek a více u klasických žárovek. Také je důležité zajistit dostatečnou ventilaci, zejména u uzavřených stínidel.

V neposlední řadě je třeba myslet na celkový design interiéru. Stínidlo by mělo ladit s ostatním vybavením místnosti a podporovat zamýšlený styl. Moderní interiéry často využívají minimalistická stínidla z čistých materiálů, zatímco rustikální prostory si žádají tradicionalnější vzhled, například textilní stínidla s krajkovými vzory nebo vintage skleněná stínidla.

Příprava elektrických komponentů a vodičů

Pro sestavení lustru je naprosto zásadní správná příprava všech elektrických součástí a vodičů. Základem je výběr kvalitního objímky pro žárovku, která musí odpovídat požadovanému typu osvětlení a výkonu. Nejčastěji se používají keramické nebo plastové objímky se závitem E27, které jsou vhodné pro běžné žárovky do 60W. Pro náročnější instalace můžeme zvolit kovové objímky, které lépe odvádějí teplo.

Vodiče musíme připravit s dostatečnou délkovou rezervou, přičemž standardně počítáme s přídavkem alespoň 20 cm na každý spoj. Pro vnitřní elektroinstalaci lustru používáme měděné vodiče s průřezem minimálně 1,5 mm², které musí mít kvalitní izolaci odolnou proti teplu. Konce vodičů je nutné pečlivě odizolovat v délce asi 1 cm, přičemž dbáme na to, abychom nepoškodili samotné měděné jádro. U lankových vodičů je vhodné konce pocínovat nebo použít koncové dutinky, které zabrání třepení jednotlivých drátků.

Při práci s elektrickými komponenty je bezpodmínečně nutné dodržovat barevné značení vodičů. Fázový vodič (obvykle hnědý nebo černý) připojujeme na střední kontakt objímky, nulový vodič (modrý) na závit objímky. Pokud lustr obsahuje kovové části, je nezbytné připojit také ochranný vodič zelenožluté barvy na kostru svítidla. Všechny spoje musí být důkladně izolovány pomocí kvalitních svorkovnic nebo samosvorných spojek.

Pro připojení lustru ke stropnímu vývodu používáme lustrovou svorkovnici s dostatečným počtem pólů. Je důležité zajistit, aby všechny spoje byly mechanicky pevné a elektricky bezpečné. Pokud plánujeme instalovat více světelných zdrojů, musíme správně dimenzovat průřez přívodních vodičů podle celkového příkonu svítidla. U větších lustrů je vhodné použít samostatné svorkovnice pro každou větev osvětlení.

Součástí přípravy je také kontrola všech izolačních prvků a průchodek, kterými budou procházet vodiče skrz konstrukci lustru. Tyto komponenty musí být vyrobeny z tepelně odolných materiálů a nesmí mít ostré hrany, které by mohly poškodit izolaci vodičů. Veškeré kovové části, které by mohly přijít do styku s vodiči, musí být opatřeny vhodnou izolační průchodkou nebo chráničkou.

Pro moderní LED osvětlení je třeba počítat také s instalací vhodného napájecího zdroje nebo transformátoru. Tyto komponenty umisťujeme tak, aby bylo zajištěno jejich dostatečné chlazení a snadný přístup pro případnou údržbu nebo výměnu. Všechny elektrické spoje musí být provedeny s ohledem na možné tepelné zatížení a vibrace, které mohou vznikat při provozu svítidla.

Sestavení základní konstrukce lustru

Základem každého domácího lustru je pevná a stabilní konstrukce, která bude sloužit jako nosný prvek pro všechny další komponenty. Nejprve si připravíme kovovou obruč o průměru přibližně 40-50 centimetrů, kterou lze zakoupit v železářství nebo ji můžeme vyrobit ohnutím pevného drátu do požadovaného tvaru. Tato obruč bude tvořit hlavní část konstrukce, na kterou budeme později připevňovat další prvky.

Typ lustru	Obtížnost výroby	Potřebný čas	Základní materiál	Přibližná cena materiálu
Závěsný lustr z provázků	Nízká	2 hodiny	Provázek, dřevěný kruh	300 Kč
Industriální lustr z trubek	Střední	4 hodiny	Kovové trubky, objímky	800 Kč
Lustr z Mason sklenic	Nízká	3 hodiny	Sklenice, dráty, objímky	600 Kč

Pro vytvoření stabilní vertikální konstrukce potřebujeme minimálně tři až čtyři ocelové tyče nebo silnější dráty, které připevníme k obruči v pravidelných rozestupech. Tyto tyče by měly být dlouhé alespoň 30-40 centimetrů a jejich horní konce se budou sbíhat do jednoho bodu. V tomto místě je spojíme pomocí speciální spojky nebo je můžeme svařit, pokud máme k dispozici svářečku. Důležité je zajistit, aby spoj byl dostatečně pevný a vydržel váhu celého lustru.

Na vrchol konstrukce připevníme závěsný mechanismus, který bude sloužit k uchycení lustru ke stropu. Ideální je použít řetěz nebo pevné lanko s nosností minimálně 20 kilogramů, abychom měli dostatečnou rezervu pro váhu všech komponentů. K závěsnému mechanismu připojíme elektroinstalační krabici, ve které budou umístěny všechny elektrické spoje.

Následně musíme vyřešit vedení elektrických kabelů. Ty by měly být vedeny podél jedné z vertikálních tyčí směrem dolů k objímkám žárovek. Je důležité použít kvalitní kabely s dostatečným průřezem, ideálně 1,5 mm², které snesou potřebný elektrický proud. Kabely připevníme k tyčím pomocí plastových stahovacích pásek nebo izolační pásky tak, aby byly co nejméně viditelné.

Pro upevnění objímek žárovek vytvoříme na konstrukci speciální držáky. Můžeme použít menší kovové destičky nebo háčky, které přivaříme nebo přišroubujeme k vertikálním tyčím. Objímky by měly být rozmístěny rovnoměrně, aby světlo bylo distribuováno stejnoměrně do všech směrů. Každá objímka musí být řádně uzemněna a izolována proti případnému zkratu.

Na spodní části konstrukce můžeme vytvořit dodatečnou menší obruč, která bude sloužit jako dekorativní prvek a zároveň zpevní celou konstrukci. Tuto obruč připevníme k vertikálním tyčím pomocí šroubů nebo svarů. Všechny spoje je nutné důkladně očistit a případně přebrousit, aby nevyčnívaly ostré hrany. Na závěr celou konstrukci ošetříme proti korozi vhodným nátěrem nebo barvou, která bude ladit s plánovaným designem lustru.

Montáž objímky a elektrického vedení

Pro montáž objímky a elektrického vedení začneme přípravou všech potřebných komponentů. Nejdůležitější součástí je kvalitní objímka typu E27, která je standardním typem pro většinu běžných žárovek. Objímku je třeba nejprve důkladně zkontrolovat, zda není mechanicky poškozená a všechny kontakty jsou čisté a pevné.

Elektrické vedení připravíme z kabelu o průřezu minimálně 1,5 mm², přičemž doporučená délka je alespoň o 30 cm delší než plánovaná výška lustru. Kabel musí být třížilový, obsahující fázový, nulový a zemnící vodič. Pro vedení skrz konstrukci lustru je vhodné použít kabel v černé nebo bílé barvě, který esteticky zapadne do celkového designu.

Při samotné montáži nejprve protáhneme elektrický kabel středovou částí lustru. Je důležité zajistit, aby kabel procházel všemi komponenty plynule a nikde nebyl přiskřípnutý nebo příliš ohnutý. V místě, kde bude umístěna objímka, vytvoříme dostatečnou rezervu kabelu pro pohodlné připojení. Konce vodičů očistíme od izolace v délce přibližně 1 cm pomocí kleští na odizolování.

Následně připravíme objímku k montáži. Většina moderních objímek se skládá ze dvou částí - spodního dílu s kontakty a vrchního krytu. Spodní díl připevníme ke konstrukci lustru pomocí závitu nebo přiložených montážních prvků. Je naprosto zásadní, aby bylo upevnění pevné a stabilní, protože objímka bude nést váhu žárovky.

Připojení vodičů k objímce musí být provedeno s maximální pečlivostí. Fázový vodič (obvykle hnědý nebo černý) připojíme na označenou svorku L, nulový vodič (modrý) na svorku N a zemnící vodič (zelenožlutý) na svorku označenou symbolem uzemnění. Všechny spoje musí být důkladně dotaženy, aby nedocházelo k jiskření nebo uvolnění kontaktů.

Po dokončení elektrického připojení nasadíme vrchní kryt objímky a zajistíme jej. Zkontrolujeme, zda jsou všechny části pevně spojené a nikde nejsou viditelné holé vodiče. Pro zvýšení bezpečnosti můžeme spoje dodatečně izolovat elektrikářskou páskou nebo smršťovací bužírkou.

Před finálním uzavřením konstrukce lustru je nezbytné provést důkladnou kontrolu všech spojů a otestovat funkčnost. Toto testování by měl ideálně provádět kvalifikovaný elektrikář, který může potvrdit bezpečnost instalace. Po úspěšném testu můžeme přistoupit k dokončení dekorativních prvků lustru a instalaci stínidla nebo jiných ozdobných částí.

Připevnění stínidla k základně

Nyní přichází na řadu důležitá fáze výroby lustru, kdy budeme spojovat stínidlo se základnou. Tento krok vyžaduje preciznost a trpělivost, protože právě zde se rozhoduje o celkové stabilitě a bezpečnosti svítidla. Základnu nejprve důkladně očistíme od případných nečistot a připravíme si všechny potřebné komponenty. Budeme potřebovat spojovací materiál, který je součástí základny, případně si připravíme vlastní šrouby a matice odpovídající velikosti.

Před samotným připevněním zkontrolujeme, zda máme správně připravenou elektroinstalaci. Všechny kabely musí být bezpečně vedeny středem základny a nesmí být nikde skřípnuté ani poškozené. Stínidlo opatrně nasadíme na základnu tak, aby otvory pro šrouby přesně lícovaly. Je důležité nepospíchat a věnovat tomuto kroku dostatečnou pozornost, protože případné nepřesnosti by mohly vést k nestabilitě celého lustru.

Pro pevné spojení použijeme kvalitní spojovací materiál, ideálně z mosazi nebo nerezové oceli. Šrouby utahujeme postupně a rovnoměrně, aby nedošlo k deformaci stínidla nebo základny. Důležité je také zajistit, aby byl spoj dostatečně pevný, ale zároveň abychom nepřetáhli závity. V případě, že používáme plastové stínidlo, musíme být obzvláště opatrní, protože přílišným utažením by mohlo dojít k prasknutí materiálu.

Při montáži je také třeba myslet na to, že stínidlo musí být perfektně vyvážené. Pokud by bylo připevněno křivě nebo nesymetricky, nejen že by to nevypadalo esteticky, ale mohlo by to také ovlivnit rozložení světla v místnosti. Proto průběžně kontrolujeme vodorovnou polohu stínidla pomocí vodováhy. Některá stínidla mohou vyžadovat dodatečné podložky nebo distanční prvky pro dosažení optimální pozice.

Po dokončení montáže je nezbytné zkontrolovat pevnost všech spojů. Stínidlem lehce zahýbeme do všech stran, abychom se ujistili, že nikde není vůle a že spoj je opravdu pevný. Zvláštní pozornost věnujeme elektrickým spojům, které musí být dokonale izolované a zabezpečené proti případnému uvolnění. Všechny kabely by měly být úhledně srovnané a zajištěné tak, aby se nemohly dotýkat horkých částí žárovky.

Na závěr ještě jednou překontrolujeme celkovou stabilitu a vzhled lustru. Případné otisky prstů nebo nečistoty, které vznikly během montáže, pečlivě očistíme vhodným čisticím prostředkem. Takto připravený lustr je připraven k závěrečné instalaci na strop nebo zeď, kde bude sloužit jako krásný a funkční prvek interiéru.

Výroba lustru je jako skládání mozaiky. Každý kousek má své místo a když je vše správně propojeno, vytvoří nádherné světlo, které prozáří celou místnost

Zdislava Procházková

Instalace žárovky a kontrola funkčnosti

Po dokončení montáže všech dekorativních prvků a elektrických komponentů lustru přichází důležitý moment instalace žárovky a následné ověření funkčnosti celého svítidla. Před samotnou instalací žárovky je naprosto nezbytné se ujistit, že lustr není připojen k elektrické síti. Nejprve důkladně zkontrolujeme objímku, zda není mechanicky poškozená nebo zda nejeví známky opotřebení. Případné nedostatky musíme okamžitě řešit výměnou vadného dílu.

Do připravené objímky opatrně našroubujeme zvolenou žárovku, přičemž dbáme na to, abychom nepřekročili maximální povolený příkon pro daný typ lustru. Doporučuje se používat kvalitní LED žárovky, které nejen šetří elektrickou energii, ale také produkují méně tepla. Při manipulaci se žárovkou používáme čisté, suché ruce a vyvarujeme se použití nadměrné síly, která by mohla způsobit prasknutí skleněné baňky nebo poškození závitu.

Po instalaci žárovky je vhodné zkontrolovat pevnost všech spojů a stability celého lustru. Ujistíme se, že všechny dekorativní prvky jsou bezpečně připevněny a nehrozí jejich uvolnění. Následuje důležitá fáze testování elektrické bezpečnosti. Pomocí multimetru změříme izolační odpor mezi živými částmi a kostrou lustru, čímž se ujistíme, že nedochází k nežádoucímu úniku elektrického proudu.

Teprve po úspěšném dokončení všech bezpečnostních kontrol můžeme přistoupit k připojení lustru do elektrické sítě. První zapnutí provádíme s maximální opatrností a pozorujeme, zda nedochází k nestandardním jevům jako je jiskření, bzučení nebo nadměrné zahřívání částí lustru. Světelný tok by měl být stabilní a rovnoměrný, bez viditelného blikání nebo kolísání intenzity.

V případě, že vše funguje správně, necháme lustr svítit alespoň 30 minut, abychom se ujistili o jeho spolehlivém provozu i při delším zatížení. Během této doby kontrolujeme teplotu objímky a okolních částí, která by neměla být nepřiměřeně vysoká. Současně sledujeme, zda nedochází k uvolňování jakýchkoliv částí vlivem tepelné roztažnosti materiálů.

Po úspěšném dokončení všech kontrol a testů můžeme lustr považovat za plně funkční a připravený k běžnému používání. Je však důležité provádět pravidelné kontroly stavu lustru, zejména elektrických spojů a stability upevnění. Doporučuje se minimálně jednou ročně provést důkladnou prohlídku všech částí, včetně očištění od prachu a nečistot, které by mohly negativně ovlivnit jak funkčnost, tak bezpečnost svítidla. V případě jakýchkoliv pochybností o správné funkci lustru je vždy lepší konzultovat situaci s odborníkem na osvětlovací techniku.

Bezpečné zavěšení lustru na strop

Správné a bezpečné zavěšení lustru na strop je naprosto klíčovou součástí celého procesu výroby a instalace vlastního osvětlení. Při montáži je nutné postupovat systematicky a s maximální pečlivostí, protože jakákoli chyba může mít fatální následky. Základem je výběr vhodného stropního háku nebo montážní konzole, která musí odpovídat hmotnosti lustru a typu stropu. Pro běžné lustry do 5 kg lze použít klasický stropní hák s hmoždinkou, ale pro těžší svítidla je nezbytné zvolit speciální kotevní systém.

Před samotnou instalací je nutné zkontrolovat stav elektroinstalace a ujistit se, že je vypnutý elektrický proud v daném okruhu. Důležitým krokem je přesné zaměření místa pro umístění háku, které by mělo být ideálně ve středu místnosti nebo v požadované pozici vzhledem k uspořádání nábytku. Při vrtání do stropu je třeba použít vhodný vrták odpovídající typu stropu - jiný pro beton, jiný pro sádrokarton. V případě panelového stropu je nutné vyvarovat se vrtání do míst, kde vedou elektrické rozvody nebo kde by mohlo dojít k narušení statiky.

Pro maximální bezpečnost je vhodné použít chemickou kotvu nebo rozpěrný hák s kovovými křidélky, které se po zasunutí do vyvrtaného otvoru rozevřou a vytvoří pevný spoj. Nosnost háku by měla být minimálně dvojnásobná oproti skutečné váze lustru. Po instalaci háku je nezbytné otestovat jeho pevnost zatížením větší vahou, než bude mít samotný lustr. Elektrické připojení musí provádět osoba s příslušnou kvalifikací, přičemž všechny spoje musí být důkladně izolovány a zajištěny proti uvolnění.

Při zavěšování samotného lustru je důležité pracovat ve dvou lidech - jeden drží lustr, druhý připojuje vodiče a zajišťuje uchycení. Zvláštní pozornost je třeba věnovat správnému zapojení vodičů podle barev, přičemž ochranný vodič (zelenožlutý) musí být vždy připojen jako první a odpojen jako poslední. Řetěz nebo závěsná tyč lustru musí být dostatečně pevná a případné články řetězu by měly být svařené nebo speciálně zpevněné.

Po dokončení montáže je nezbytné zkontrolovat vodorovnou polohu lustru pomocí vodováhy a případně provést korekce. U těžších lustrů se doporučuje použít dodatečné zajištění pomocí bezpečnostního lanka, které v případě selhání primárního uchycení zabrání pádu svítidla. Pravidelná kontrola uchycení lustru by měla probíhat minimálně jednou ročně, kdy se kontroluje pevnost háku, stav elektrického připojení a celková stabilita svítidla. V případě jakýchkoliv pochybností o bezpečnosti zavěšení je lepší konzultovat stav s odborníkem nebo provést kompletní přemontování.

Po dokončení montáže všech částí lustru je naprosto nezbytné provést důkladnou závěrečnou kontrolu stability a osvětlení. Tento krok nelze v žádném případě podcenit, protože právě na něm závisí nejen estetický dojem, ale především bezpečnost celého svítidla. Začněte tím, že lustr nejprve důkladně prohlédnete ze všech stran a ověříte, zda jsou všechny komponenty pevně spojené a nehrozí jejich uvolnění. Zvláštní pozornost věnujte zejména nosným prvkům a závěsným mechanismům, které nesou celou váhu lustru.

Při kontrole stability je důležité ověřit, zda je lustr dokonale vyvážený a nenahýbá se k jedné straně. Případná nerovnováha by mohla způsobit nadměrné namáhání závěsného systému a v krajním případě i jeho selhání. Pokud zjistíte jakoukoliv nesrovnalost, je nutné ji okamžitě odstranit úpravou pozice jednotlivých ramen nebo přidáním vyvažovacích závaží.

Elektrická instalace vyžaduje mimořádnou pozornost. Všechny spoje musí být perfektně izolovány a zabezpečeny proti případnému uvolnění. Zkontrolujte, zda jsou všechny vodiče správně připojeny podle schématu a zda nikde nedochází ke kontaktu s kovovými částmi lustru. Objímky žárovek musí být pevně usazeny a nesmí vykazovat známky uvolnění nebo poškození.

Následuje test osvětlení, kdy je potřeba ověřit funkčnost všech světelných zdrojů. Postupně zapněte všechny okruhy osvětlení a sledujte, zda všechny žárovky svítí stejnoměrně a bez blikání. Věnujte pozornost také teplotě jednotlivých komponentů - přehřívání může signalizovat problém s elektroinstalací nebo nevhodně zvolený typ světelného zdroje.

Nezapomeňte také na kontrolu stínidel a ozdobných prvků. Musí být správně upevněny a nesmí docházet k jejich vibracím nebo klepání při běžném provozu. U křišťálových lustrů je zvláště důležité zkontrolovat upevnění všech závěsných prvků a ověřit, zda jsou všechny křišťály bezpečně zajištěny proti pádu.

Finální test stability proveďte lehkým zatřesením celého lustru. Při tom sledujte, zda nedochází k nadměrnému pohybu nebo zvukům, které by mohly signalizovat uvolněné části. Také je vhodné nechat lustr svítit delší dobu a průběžně kontrolovat, zda se neprojevují nějaké abnormality v jeho chování.

V případě jakýchkoliv pochybností o stabilitě nebo bezpečnosti lustru je lepší provést dodatečné úpravy nebo konzultovat situaci s odborníkem. Pamatujte, že kvalitně provedená závěrečná kontrola je zárukou dlouhodobého a bezpečného fungování vašeho nového svítidla. Po úspěšném dokončení všech kontrol můžete být klidní, že váš lustr bude nejen krásným designovým prvkem, ale především bezpečným zdrojem světla ve vašem interiéru.